Farní sbor ČCE Telč, kazatelská stanice Velká Lhota u Dačic
Vítejte na stránkách Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Telči a kazatelské stanici ve Velké Lhotě u Dačic.
Bohoslužby jsou každou 1. a 3. neděli (+ o svátcích) od 10:15 ve Velké Lhotě
v létě v dolním kostele a v zimě na horní faře
v červenci a srpnu každou neděli
Farní sbor z jihu Českomoravské vrchoviny patří mezi nejstarší evangelické sbory. Vznikl krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefe II. (1781), který umožnil alespoň trpěnou oficiální existenci dosud pronásledovaných evangelíků. V obci byla postavena modlitebna dle tolerančních předpisů, tj. bez věže a zvonů, s vchodem od postranní cesty a s malými okny, vzhledem připomínající stodolu. V modlitebně se více než 80 let shromažďovali střídavě evangelíci luterského (augsburského) a reformovaného (helvetského) vyznání. Tato zvláštní situace vznikla tím, že se téměř úplně evangelické vesnice v okolí Velké Lhoty, které se nepřestaly po celých sto padesát let ve skrytosti hlásit k české reformaci - husitství a jednotě bratrské, po tolerančním patentu ke svému vlastnímu vyznání přihlásit nesměly. Měly volit pouze mezi luterskou a reformovanou církví. Všichni, kteří výslovně neuvedli reformované vyznání, ať řekli cokoli, byli zapsáni jako luteráni. Tak se stalo i ve Velké Lhotě.
Většina ostatních tolerančních sborů se však ještě stačila přehlásit podle předběžné dohody k reformovaným. Ve vzdálené Velké Lhotě se o této možnosti dověděli pozdě. Většině se však přehlášení přece ještě podařilo, váhající menšina už zůstala luterskou. Tak byla postavena k původní luterské faře ještě další reformovaná. Po delší době, r. 1873, kdy po tzv. protestantském patentu bylo i evangelíkům dovoleno stavět kostely s věžemi, byl potom vybudován tzv. horní kostel. Z původní modlitebny se pak přístavbou stal tzv. dolní kostel. Tak vznikl v České republice ve venkovské obci ojedinělý a proto památkově chráněný doklad zvláštního historického vývoje. Celý areál je vlastnictvím ČCE, v níž se konečně r. 1918 směli znovu spojit uměle rozdělení evangelíci. Areálem provádí systém informačních tabulek; v tzv. horním kostele s rovněž památkově chráněnými varhanami z roku 1873, se konají koncerty a jiné akce. Je tam i výstava české reformace.
Bohoslužby jsou každou 1. a 3. neděli (+ o svátcích) od 10:15 ve Velké Lhotě v létě v dolním kostele a v zimě na horní faře
v červenci a srpnu každou neděli
Farní sbor z jihu Českomoravské vrchoviny patří mezi nejstarší evangelické sbory. Vznikl krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefe II. (1781), který umožnil alespoň trpěnou oficiální existenci dosud pronásledovaných evangelíků. V obci byla postavena modlitebna dle tolerančních předpisů, tj. bez věže a zvonů, s vchodem od postranní cesty a s malými okny, vzhledem připomínající stodolu. V modlitebně se více než 80 let shromažďovali střídavě evangelíci luterského (augsburského) a reformovaného (helvetského) vyznání. Tato zvláštní situace vznikla tím, že se téměř úplně evangelické vesnice v okolí Velké Lhoty, které se nepřestaly po celých sto padesát let ve skrytosti hlásit k české reformaci - husitství a jednotě bratrské, po tolerančním patentu ke svému vlastnímu vyznání přihlásit nesměly. Měly volit pouze mezi luterskou a reformovanou církví. Všichni, kteří výslovně neuvedli reformované vyznání, ať řekli cokoli, byli zapsáni jako luteráni. Tak se stalo i ve Velké Lhotě.
Většina ostatních tolerančních sborů se však ještě stačila přehlásit podle předběžné dohody k reformovaným. Ve vzdálené Velké Lhotě se o této možnosti dověděli pozdě. Většině se však přehlášení přece ještě podařilo, váhající menšina už zůstala luterskou. Tak byla postavena k původní luterské faře ještě další reformovaná. Po delší době, r. 1873, kdy po tzv. protestantském patentu bylo i evangelíkům dovoleno stavět kostely s věžemi, byl potom vybudován tzv. horní kostel. Z původní modlitebny se pak přístavbou stal tzv. dolní kostel. Tak vznikl v České republice ve venkovské obci ojedinělý a proto památkově chráněný doklad zvláštního historického vývoje. Celý areál je vlastnictvím ČCE, v níž se konečně r. 1918 směli znovu spojit uměle rozdělení evangelíci. Areálem provádí systém informačních tabulek; v tzv. horním kostele s rovněž památkově chráněnými varhanami z roku 1873, se konají koncerty a jiné akce. Je tam i výstava české reformace.